Poměrně často přemýšlím, proč se nějaký obchod podaří a některý ne. Samozřejmě v tom hraje roli zákazník, produkt a bůhví co ještě, ale tu absolutně nejdůležitější roli v tom hraji já.
Když má zákazník blbou náladu, tak ho navštívím znovu jindy, ale občas si neuvědomím, že bych toho zákazníka neměl navštívit, protože mám blbou náladu já. Nejen, že bych ho neměl navštívit, ale neměl bych ani nikam volat a psát maily. Proč? Je to totiž poznat. Asi všichni máme zkušenost, kdy nás někdo rozhodil, protože byl do telefonu protivný, nevěnoval rozhovoru dostatek pozornosti atd.
Před nějakým časem jsem zkusil poslouchat sám sebe. Jak při telefonování, tak při schůzkách. Měl jsem takové složitější období, takže nálada nic moc a aby toho nebylo málo, obchody se také moc nedařily. K tomu ale nebyl žádný důvod!!! Krize sem, krize tam, prodává se pořád, výrobky jsem nezměnil, frekvenci návštěv u zákazníků také ne, ale něco bylo špatně..A to špatně jsem byl já.
Jeden týden jsem si po každém telefonu, emailu, nebo návštěvě zapisoval svoje pocity. A když jsem si to po týdnu přečetl, tak jsem byl "doma". Já bych si od sebe také nic nekoupil. Do telefonu jsem mluvil tonem, že nic nudnějšího jsem v životě nedělal, při schůzkách jsem mechanicky odříkával fráze, aniž by v nich byla špetka vlastního přesvědčení, nasazení a víry v produkty, kvůli kterým jsem u zákazníka byl a o emailech radši nemluvě.
Asi si teď většina z vás řekne, no to je přece jasný, takhle to nejde. Pokud to tak je, tak vám blahopřeji a trochu i závidím. Já to u sebe pořád musím hlídat.
Nicméně jsem si z výše uvedeného vzal nějaká poučení:
- nebudu volat zákazníkovi nebo komukoliv, pokud s ním opravdu nechci mluvit - to znamená, že jsem připraven především psychicky ten rozhovor zvládnout v dobré náladě
- nebudu si domlouvat schůzku, pokud zákazníka nebo kohokoliv opravdu nechci vidět a popovídat si s ním - pokud se totiž s někým chci vidět, tak se na to těším a je to ze mne cítit
- výše uvedené se budu snažit dodržovat a to i osobním životě, chci být totiž příjemný společník...
Žádné komentáře:
Okomentovat